Nagy&Beni

"Asociálny realizmus. Naďabili sme sa cca 2016. Predtým elektrické gitary a bicie, teraz akustika a dychy. Mŕtvi a bizóny sa vracajú"

Záhadnému soundu kapely Nagy a Beni dominuje výrazná zobcová flétna (popřípadě klarinet), která doplňuje vybrnkávání na akustickou kytaru a zpěv. Takový normální folk, řeklo by se. Není to však docela tak, jak už napoví tagy “psych folk” či “ultra folk” na Bandcampovém profilu skupiny či projektu. Soustředěný poslech poté ukáže, že tenhle folk opravdu tak docela normální nebude.

Kytara leckde bez varování přechází z romantického vybrnkávání do jakýchsi pseudojazzových harmonií a disharmonických pasáží, lehce připomínající překvapující postupy vážné hudby, které využíval svého času soubor Jablkoň. Disharmonie ve zpěvu je zde velmi pikantním a nebojácně užívaným kořením, občas se hlavní vokál navíc ponoří do podivného strašidelného dozvuku. 

Náladou občas připomene tvorbu legendární experimentální skupiny Ženy, je však okamžitě slyšet, že nahrávka je současná a v současnosti ukotvená. Potutelnou a často vykloubenou hravostí připomene třeba stále trestuhodně neznámý kolektiv Zimní pneu. 

I při omezeném instrumentáři je tématický rozptyl alba pestrý. Nejvíce vážným dojmem působící skladba Pľundrovačka dokonce čímsi připomene tvorbu Karla Kryla, divoce sólující flétna však tuto podobnost brzy zaplaší. Nagyezsda nádasdi je epická instrumentální skladba s pikantně neladícím klarinetem a sborovými vokály. Píseň Snažil som sa byť zbytočný s mantricky se opakujícím sloganem v refrénu jde až na dřeň. 

Album zakončí temný protestsong Deti detí.

Při poslechu nahrávky jsem si vzpomněl na název alba Marty Kubišové z roku 1969 - Songy a balady. Na hnúsenkovej dráhe je skutečně sbírka balad, zvláštně posmutnělých, ale také šklebících se všem do překvapených obličejů.

Zvuk nahrávky je výborný a naznačuje, že protagonisté dua mají s nahráváním zkušenosti. 

Velmi doporučuji k poslechu. Nestává se často, že by na Endemit Archives byla k slyšení takto čistá a upravená nahrávka. Přesto mám ale pocit, že sem patří, protože to bude patrně jedna z těch nahrávek, které nikam jinam zkrátka patřit nebudou. 

Jak vzniklo duo Nagy a Beni? A je to vúbec duo?

Nagy&beni (najradšej píšeme nagy&beni, čítame naďabeni, trpné príčastie naďabiť (sa …, na …), teda niekde sa ocitnúť, niečo/niekoho nájsť, stretnúť) vznikli v júni 2016 ako štvorica Igor Keller (el. gitara), Jakub Brunner (basa), Jozef Sabo (bicie), Juraj Kovalčík (spev). Nie sme duo, nikto sa nevolá Nagy ani Beni.

Informace na internetu naznačují, že kolektiv vznikl jako jakýsi side-projekt kapely Die Welle. Co je nebo bylo zač Die Welle a jakou má historii?

Die Welle bola kapela, kde predtým hral Jakub, ale v tom čase už nefungovala. Sme kamaráti. V 2018 Jožo s nami nemohol hrať a na koncertoch bubnoval zaňho Filip Paulo, ktorý tiež hral predtým v Die Welle a odvtedy v množstve iných projektov. Keď sme nezohnali nikoho nastálo na bubny, prešli sme od 2019 na akustické nástroje s tým, že Iggy ostal na gitare a Jakub prešiel na dychy (flauta, klarinet, chalumeau). Odohrali sme takto ešte pár koncertov. 2020-22 počas korony skoro žiadne koncerty, nahrali sme a vydali EP na hnúsenkovej dráhe (2022). Teraz sme zase v inej zostave, na gitaru prišiel Mário Selecký (ex-Die Welle, aktuálne Ychabods), lebo Iggy zarába vo Švajci. 

Jaké má projekt ambice? Chystají se nové nahrávky?

Ak existujú ešte nejaké hitparády, chceme ich všetky dobyť, Sláviky, zlaté platne, Grammy, Emmy, Rádiohlavy, České levy. Tak nejak.

Máme material na nové nahrávky, len sa musí ešte vypiplať. Na jeseň by to mohlo fungovať aspoň ako demo.

Hrajete take živě? Jaké je vaše publikum a jaké jsou reakce?

Hráme naživo, ale z rôznych dôvodov iba sporadicky posledných 5 rokov. Hrali sme s ľuďmi ako Veľká Potreba, VBPS (Vydrapená Bužírka Punk System), Wilderness, Marhule, takže asi také publikum. Ale barman na bratislavských Garážach nám povedal, že vysávame z pankáčov dušu. Reakcie sa líšia. 

Nahrávka má výborný zvuk. Jaký mate vztah k domácímu nahrávaní?

Celé sa to nahralo v našej skúšobni, kde nebolo a nie je nahrávacie štúdio, ale v dnešnej dobe nepotrebuješ mať profi štúdio, hlavne keď nie si profík a nemáš na to prachy. A keď chceš nahrať transformátor, ktorý hučí vedľa v  pivnici, skúšobňa je lepšia ako štúdio. Iggy to nahral, zmixoval, zmastroval. Učil sa na tom, ako sa to (ne)robí. Aj my ostatní. Máme nejaké záznamy starších elektrických vecí s bicími. Niečo z toho sa dá asi ešte počuť, väčšinou v úbohej kvalite, na bandzone, soundcloude alebo youtube. 

Na bandcampu mate tagy “psych folk” a “ultra folk”. Má váš projekt nějaké vzory nebo existují jiné hudební projekty, ke kterým má blízko?

Tak psychedelický folk, aspoň inšpirácia ním na tej nahrávke nepochybne je, ultra folk je asi nejaká kokocina, čo nám vtedy napadla. Našimi predchodcami sú čsl. folkový aj rockový underground (Kryl, Plastici, DG 307, Ali Ibn Rachid, Chiki-liki-tua, Jesus Underground Band). V súčasnom máme radi také ako Samčo, brat dážďoviek, Dáša Fon Fľaša, Raptor Koch alebo Pokora napr. Zahraničné vzory sa neoplatí ani začínať, to tu budeš mať tristo názvov, kým sa všetci vystriedajú.

Díky za rozhovor!

VIDEO z "elektrického období" z roku 2017.