Bík
“Mě všechno zajímá!Všechno dělám jak se má dělat!”
Vilém Buček aka Bík je neznámá hvězda, která se ztratila ve vesmíru tak důkladně, že už ji nikdo nikdy nenajde. Přestože jsem ho několikrát potkal, nemohu říct že bych o něm věděl něco víc než běžný náhodný posluchač či čtenář tohoto blogu.
Ke klenotu v podobě fixami ručně zdobené kazety Bíkovo pozdní odpoledne jsem se dostal díky Pavlovi Jablonskému, který je poctivý archivář a žádný hudební artefakt z dob našeho společného mládí nevyhodil. Díky Pavle! Pavel by nám také mohl ledaccos prozradit, například i místo Vilémova současného bydliště, ale domnívám se, že bude lepší obestřít tento příspěvek trochou tajemství. Prozradím ale, co vím.
Bík přišel do Nového Boru zúčelem studia na tamní střední sklářské škole někdy na přelomu osmdesátých a devadesátých let. Protože pocházel ze vzdálené obce, byl ubytován na ubytovně mládeže - internátu (v Bíkových písních zmiňován často jako Intermacht). Po nějaké době se dostal do konfliktu s jednou s vychovatelek a byl z ubytovny vyloučen. V té době také vznikla tato kazeta. Jedná se možná částečně o koncepční album, které mělo dokumentovat nespravedlnost spáchanou na Bíkovi a vykřičet jeho nenávist k zmíněné vychovatelce (Bál pičí). Z ubytovny se Bík přesunul do ubytování u soukromníků (privát), kde se později setkává se svým důležitým souputníkem Lubošem Kučerou a kde také vzniká neméně zajímavá kazeta Privatcore. Doufám, že se mi jí také podaří objevit a zde prezentovat. Na albu jsou ale i jiná témata, např. dobová (Šmoulové) nebo specifické vyznání odporu vůči myšlence anarchie (NEA) a překvapí dadaistická miniatura (Muku?!).
Bík se doprovází na akustickou kytaru, je celkem zřejmé, že se v tomto případě jedná o nouzové řešení, raději by jistě trsal na kytaru elektrickou. Především se na nahrávce ale prosadí jako originální perkusionista, zběsile bušící do lavórů, krabic a hrnců. Bíkovy frenetické rytmy předčí snad už jen bubenice z legendárních amerických The Shaggs, dívčí kapely, která byla podle slov Franka Zappy “lepší než Beatles”.
Pro vznik nahrávky Vilém také obětoval jednu ze svých kazet s nahrávkou své oblíbené metalové skupiny, která se stává také důležitou zvukovou ingrediencí, protože původní podklad leckde prosakuje do nového zvukového nátěru. Kazeta ale byla už možná předtím přemazána počítačovými programy, takže část skladeb začíná typickým osmibitovým pípnutím. Momenty, kde se fragmenty původních nahrávek zjevují mezi konci a začátky skladeb náhle odhalují i experimentální rozměr nahrávky a patří k mým neojoblíbenějším. A další finesa domácího recordingu se objeví tu a tam v místech, kde Bík křičenými slogany vstupuje už do hotové nahrávky, kterou tím na několik vteřin zcela zruší.
Zvuk je z neznámých důvodů zaznamenán jen na jedné stopě kazety, patrně nahrávací hlava Bíkova kazeťáku nebyla zcela v pořádku, takže nahrávka je vlastně mono. To by ale vadit nikomu nemělo. Naopak. O konkrétní nahrávácí technice nic nevím, ale podle zvuku je to čítanková ukázka nahrávání na jeden magnetofon se zabudovaným kapacitním mikrofonem.
Popis kazety
BÍKOVO POZDNÍ ODPOLEDNE
k stažení ZDE
2.Vypínač
3.Vrána k Vráně sedá
4.Šmoulové
5.Intermacht
6.Zpěv
7.N
8.Muku!?
9.NEA
10.Be All End All
11.Psycho
12.Sólo bicí nástroje
13.Bál pičí
14.Strava
15.??????
1-4 Hudba a zpěv:Bík
5 Hudba Anthrax, zpěv Bík
6-13 Hudba a zpěv Bík
Produced by Anthrax a Bík
Komentáře
Okomentovat