pátek 18. ledna 2013

Humma Humma



Profil Humma Humma navazuje na příspěvek z 24.září 2012 B-612 Uražení a ponížení, který představuje zvuková dobrodružství, jichž se účastnil Víťa Švec a jeho kolegové v 90. letech na Trutnovsku. Zmíněný dobrodruh pokračuje v domácím nahrávání jako solitér ukrytý pod značkou Humma Humma, která má evokovat eskymáckou vokální techniku katajjaq. Pod jejím přímým vlivem vznikla například nahrávka Eskymácké jaro. Další nahrávky experimentují se zvukem akustických nástrojů (citera, didjeridoo, perkuse, ukulele) ale také s jednoduchou elektronikou. Na rozdíl od předchozích projektů je HH klidná, volně plynoucí a také po svém hospodařící s časem - skladba Eskymácké jaro má skoro 44 minut, V záhybech času pak 41 minut.

Pro seznámení s tvorbou HH je vhodný poslech zkrácených verzí skladeb na Bandzonovém profilu projektu zde:
http://bandzone.cz/hummahumma

O projektu Humma Humma s Víťou Švecem:

Jak dlouho vlastně funguje Humma Humma? Vím, že historie tvých projektů je snad už dvacetiletá, ale jako sólový domácí tvůrce funguješ předpokládám až pár posledních let. Jak si vlastně zjistil, že tento jednočlenný projekt vznikl ?
 Úplné počátky všeho sahají do roku 1994. To jsme založili uskupení B-612  a z něho se oddělovaly postupně další spřízněné projekty. Už v devadesátých letech jsem se občas pokusil nahrát něco sám, ale bylo to jenom nouzové řešení, když jsem neměl zrovna žádného parťáka po ruce. Na konci devadesátých let jsem si pořídil první počítač, který mi umožnil mixovat do sebe více stop, upravovat je a kombinovat se zvuky tvořenými přímo v PC. To mě sice docela nadchlo, ale jenom krátce. Ta práce s počítačem mi přišla asi nějak příliš neosobní. Pak byla dlouhá přestávka. A až v roce 2010 jsem si udělal radost a pořídil si čtyřstopé kapesní nahrávací studio Tascam DP-004. A začal jsem postupně znova něco hledat a tvořit. A projekt Humma Humma jsem vlastně takto pojmenoval až v roce 2012. Takže je to vlastně v plenkách.

 Jak bys popsal hudbu Humma Humma? Já vím, že to je celkem debilní otázka, ale přemýšlíš o tom třeba jako o ambientu (mě to tak celkem připadá), nebo spíš jako o experimentální hudbě?Jedno nevylučuje druhé, takže co třeba experimentální ambient ?
Nad škatulkováním nepřemýšlím. Zkrátka zkoumám, kam je možné dojít se znalostmi a schopnostmi naprostého hudebního diletanta. Jak vytvořit něco, co bude rezonovat s mými pocity a co mě bude bavit. A každá nová nahrávka mě vlastně vede úplně jiným směrem. V loňském roce jsem se vrhnul do experimentování s elektronickými nástroji. Například jsem začal objevovat možnosti syntetizátoru MicroKorg. Z toho nejzajímavějšího jsem pak sestavil demo Soundscapes. To je takové hodně minimalistické, protože každá skladba je improvizací s jediným zvukem MicroKorgu, nahraná maximálně ve dvou vrstvách.  Byl to pro mě vlastně jenom takový studijní materiál a způsob, jak si osahat ten úžasný nástroj.
Teď zase zkouším něco s automatickým bubeníkem, který ještě proháním přes nějaké efekty. A leze z toho něco dost industriálního.
Postupně chci směřovat k propojení všech těch různých směrů a možností. A propojit tak i syntetické zvuky s těmi přirozenými. Jsem hodně zvědavý, co se z toho všechno vyklube a jaké nové cesty se objeví…

Tvé dřívější projekty byly celkem divoké, HH je projekt umírněný, tak nějak introvertně zamyšlený. Je to dáno tím, že jsi na to sám, nebo cítíš, že tě tvůj hudební vývoj zavedl logicky právě sem?
 Od obojího trochu. B-612 je především o setkávání se a hledání společné vlny. HH je projekt tvořený v soukromí a samotě a odráží tak asi více moje niterné pocity.
Navíc způsob, jakým nahrávám HH (postupné vícestopé nahrávání), mi dává větší kontrolu nad celým procesem. Proto alespoň některé záležitosti snad působí ucelenějším a dotaženějším dojmem. B-612 je naproti tomu prostě proud společného hlučnění bez jakéhokoliv plánu, omezení, nebo úprav. Vždycky si to ohromně užijeme, ale nevím, jestli kromě mě ještě někdo ty nahrávky dokáže pak poslouchat…

 Psal si, že všechno nahráváš a mícháš na čtyřstopém digitálním nahrávacím zařízení TASCAM DP-004. To znamená, že tvé nahrávky mají maximálně čtyři stopy?
Počítač při nahrávání nepoužíváš? Dřív si s ním přece také pracoval...
 Tascam DP-004 má sice jenom čtyři stopy, ale je možné je interně v přístroji zmixovat a uvolnit tak prostor pro další stopy. Ale vzhledem k tomu, že čtyři mono stopy vlastně představují pouze dvě stereo stopy, začalo mě to hodně omezovat. Takže jsem udělal upgrade a pořídil si osmistopý Tascam DP-008. Ten má i některé další výhody (reverb, ekvalizér, phantomové napajení). Teď mám konečně pocit, že dokážu slušně nahrát například didgeridoo, s čímž jsem měl dřív problém. Všechno tedy nejenom nahrávám, ale i mixuju v tom Tascamu. Počítači se snažím vyhnout. Tam doputuje už víceméně hotová nahrávka.

Zajímalo by mě, jestli HH má, nebo měla nějakou odezvu, případně jakou. Posíláš nebo pouštíš to nějakým známým? Nebo je to spíš takový tvůj hudební deník?
Spíše to druhé – hudební deník. Když se najde někdo, kdo je naladěný na podobnou vlnu, tak mám určitě radost. Ale je to tak odlišné od všeho, co je považováno obecně za normální, že na tu hru málokdo přistoupí. V mém okolí jsem to donutil poslouchat jenom bráchu. Myslím, že se mu to celkem líbilo. Svoji tvorbu tak sdílím víceméně pouze v temných zákoutích internetu, kde jsi mě objevil i ty.







 Celá alba projektu ke stažení:


Eskymácké jaro

V devadesátých letech nás spolu s bráchou uchvátily eskymácké zpěvy, které jsme zaslechli v rádiu Vltava. Nahráli jsme tehdy společně stejnojmennou nahrávku.
V této novější nahrávce jsem se vrátil k tomuto způsobu zpěvu, který je spíše zvukově zvýrazněným dechem, než zpěvem jak jej známe.

Píseň se rozvíjí velmi pozvolna, jako příroda probouzející se po dlouhé zimě. Přestože jsem nazval skladbu Eskymácké jaro, můžete tam zaslechnout ozvěny všech ročních období.


Divoká meditace

V roce 2010 vznikla původní nahrávka Wild Meditation.
S odstupem času jsem se k ní vrátil, vybrané pasáže jsem použil pro toto demo a doplnil je novějšímy nahrávkami ve velmi podobném duchu. Pro všechny skladby je společné zkoumání zvukových možností staré citery zakoupené na aukru...






A ještě jedno-pro změnu elektronické-album ke stažení :SOUNDSCAPES









Žádné komentáře:

Okomentovat