Oto Ivanovský
Na tvorbu Oty Ivanovského mě upozornil Pavel Klusák a musím se přiznat, že jsem dlouho zvažoval odkud mám začít jeho přebohaté dílo zkoumat. Na jeho Bandcampovém profilu je tolik záznamů, že jsem stěží zvládl doscrolovat až na jejich konec. Vedle Bandcampu je Oto činný také na Youtube, kde ho lze vidět i v akci a také na Facebooku, kde se může laskavý čtenář tohoto blogu účastnit hry Senesance-Bzandra s pozoruhodným vizuálem, vytvořeným prý v proslulém programu Malování za padesát dní. Do tajů hry jsem zatím zcela nepronikl, ale rozhodně se o to chci pokusit. Její vizuál je skutečně podmanivý.
Zkrátka objem tvůrčí práce Oty Ivanovského hodnotím zatím jako téměř nezbadatelný a o to větší radost mám, že mohu postupně objevovat různá tajuplná zákoutí jeho zvukové tvorby.
Oto sám tvrdí, že se nepovažuje za hudebníka, ani vývarníka, ale spíš o sobě přemýšlí jako o nerealizovaném architektovi. Jeho hudba není pro úplně slabé povahy: abstraktní, často vyloženě amorfní směs útržků různých motivů a preludií na všelijaké nástroje. Někdy se v pozadí zjevují zvuky, které mohou být záměrně použitou terénní nahrávkou nebo prostě ruchem zaznamenaným při nahrávání. Zvuk je však obecně velmi čistý a dobře ošetřený. Nahrávky mají hloubku a žádné šumy a brumy obligátních domácích lo-fi projektů se nekonají. Do hudby se lze normálně zaposlouchat, samozřejmě pokud vám nevadí, že hudební zákonitosti se zde občas vymknuly z kloubů a motivy přeskakují jeden do druhého za frenetického hudebního a zvukového datového toku. Instrumentální preludia se mohou občas prolnout do mluveného slova, útržků písniček nebo nesrozumitelného prozpěvování. O chvíli dál se ocitáme uprostřed noisového hlučení, které za další moment přeruší lunatický ragtime zahraný rychlostí 200 bpm. I na úrovni jednotlivých skladeb se odehrává množství ostrých a nečekaných střihů a prudkých změn. Jako jediná reference se mi vybavuje snad jen raná tvorba The Residents, takové přirovnání ale funguje jen z malé části.
Podobné střihy a divoký proud informací se odehrávají i v rozhovu s Otou Ivanovským.
⍖ ⊎
Jak jste se dostal k hudbě a co pro vás znamená?
Hudba se dostávala ke mně odjakživa – pocházím z rodu vnímajících
A jestli mohu takto ve zkratce odbočit vnímám za poslední léta (je mi 41 jar)
nárust hluku a hodlám vytvořit e-knihu s hluky a ruchy signifikantními pro ryzí rušivý
tonus a snad se mi podaří dát tomu kouzelnou formu aby se projevila akrakatita audiopatholáže
Určitě mám pár momentek napříč mým životem které by se daly interpretovat jako pokus o hudebnost
Ale není jich tolik koliko by se do mojho času vešlo inu ku mojej škodě.
A v těchto momentkách jsou ale démanty a to je velká morální vzpruha, vesměs když se zamýšlím
Tyto zkušenosti jsou čtvera typů:
Přírodní prostředí
Elektronické prostředky
Vize – Mentální
Kulturní phenomény
K hudbě mám vztah napájející se z těchto okruhů a beru ji nesmírně vážně z vícera důvodů
Především si myslím že je to evoluční záležitost – je znakem a teď to víme – spokojeného člověka tvořit a prostředek
hudební je ryze psychoregulační pokud je spojený s identitou jedince a to řeč a hlas a uši a mnohá centra reagující na podněty a impulsy jsou a proto scelující prostředky výše uvedené v pojetí synkretického obsahu formy ulehčující aktivum lidské psyché v rámci funkcí přínosných pro kosmos obecně tvořit racionálně a citově tedy syntetibolicky, a v tento znak je nejen fascinující se zapojovat ale má dopad do všeho co zveme jsoucnem. Hudba je jedna z holí moudrosti a dávno jsme dalece tvrdit že je upřímném zvukodistibootálním pandarativu had či hádes.
Jaké máte vzory nebo oblíbence a projevují se nějak ve vašem hudebním projevu?
Mám top, ale nejvíc si vážím pískajících a beatrubujících, drnkacích – tvárnoisůzvukůludebráthorů robotěných po všechny
Časy – mám pocit nějakou předtuchu, že si značná část lidstva může někdy říkat, že hudebníkem hudebnicí nemohou
být a já si myslím, že nějakého bazálního vztahu s hudební tvořivostí lze dosíci jen právě tím momentem a následným
pojetím a realizací “rámusu” asi něco co přijde skutečnému hudebníkovi jako pradávný impuls k stimulapidárnímu
odevzdání dopisu do loďky a puštění po řece a smutku plynoucího z nemožnosti reprodukovat zvuk vody přesto
brilantně popsanému logikou slov jakémusi neumožnění parapředstavy ale zato přijatý vděk obšťastněním možností
vyslechnout vodu mluvit a něco ji říci.
Hudba je 6 nebo setme skutečný element
Očekávám nárust 4800 procent v nákupu hudebních nástrojů v příštích 25 letech
Hudba má dar být abstraktním rámcem pro konkrétní informaci v něm vynikající a
Já v ní nálézám formu pro pohyb – jakés intuitivní rozevírání origami psyelektiva mne jako subjektu
Deobjektualmaterializace určitě mi v tom pomohly Můzy jež naše milenium transitují, sláva Milkilangelutherii
Právě včera jsem poslouchal Yaphet Kotto a měl jsem podobně teskný pocit jako při poslechu Dvoříákovi 9. Orchestrie
V níž jsem po letech objevil motiv cvalu osadníků...rozhodně mne zvůkch překvapuje.
Na vašem Bandcampu jsou k vidění tři značky nebo jména projektů: Horororolero, Senesance, Tegra. V čem se liší, doplňují, v čem jsou jiné?
Horororolero je reminiscence na Rollerbleading a s tím spojeným nesmlouvavým imperativem, který vidím v mé zkušenosti “samohybnosti, která vysiluje i formuje” složitosti, a velké obsahovosti. V USA mají hororo v kde jaké komoro.
A nemoci hrát hudbu může být citelné jako zranění na Rollers.
Ne vážně, Senesance je únor tutr poo pojem, pod který se snažím zahrnout jak sen(n)é šance tak sen renesance
Aktivity a potenciál ustavující snění a snivce za něco více, než třeba stát nebo benzín.
Nominoval jsem pro firmu Petrof Hradec Králové Senesance pro nové jméno revitalizovaného projektu Pianina
Velmi překvapivnivá výhra, to neuhodneš. Pokud by neslo jméno jehož nominant tím vyhraje dostane Jím zvolená instituce – škola jedno pianino darem a dominant též.
Upřímně pro mne to je nepředstavitelné – velmi krásný dar (tak silné že to nemám ani promyšlené).
A Tegra je možná jak vnímám nejvážnější část vrcholů mých logiq a logosů – Tegra je fundamentální Informace – je to slovo vyjadřující kvantografii objektivity toku významových protendencí – pro Tegru jsem toho moc neudělal.
Senesance má ve své gesci a administrativě hru Bzandra jež chce být terapeutickým slangem 22 století.
Jak jste se dostal k platformě Youtube a je vlastně video důležitou součástí vašich skladeb? Případně jaký je ideální výstup vašich projektů?
Výstup je lokální, jsem strýc a soused a kolemjdoucí a v instrumentálním provozu hudby bych rád realizoval
24 hodinové maratonium s Ondřejem Brzobohatým a Janou Koubkovou – audio improvizační Prapenk§!
Chodit do lesa hrát na flétnu a onu zmíněnou Ruchapptualitu. Tvorba videí byla skvělá zkušenost, já řku natočil jsem jich 100 a z 80 celků jsem do komatoria vybaven a pomocí moderních technologií uvedl v ”organický život” efemérní, kultivovaný, ale i krakatický Bzandrotᴰᴬᵀᴬᴼⁿ. Obyčejné hraní nebi je pro mne nejvíc a pro věčné světlo třeba i jinou svíc.
Slyšel jsem, že existuje skupina Osmé ráno, ve které jste zatím sám. Liší se nějak od vaší další produkce?
Na to bych rád odpověděl GIFEMotikonou a každé osmé ráno jinou Dofoukám to do příštích pumpičkodní
A možná se sám dovím víccce. Já chtěl napsat hudbu pro dechový orchestr Městské Policie a zatím jsem v třetím
Kilometru 21 kilometrové tratě.
Má produkce by se dala napaktaktovat na 3 GBity dat – většinu paškalačasu jsem spíše fandaloušek
Radiofonické produkce rozhlasu bohemia krystalablex fuppupleks a bohužel poslouchám toho méně a méně.
Myslím krom toho co poslouchám hodně – vlastně poslouchám furtastalaxálně něco a k mání je zjevený oceán
Moudrosti – proto tvořím abych nezanikl – víš kdysi lidé neměli zrcadla a portrétisty a uvažovali o selftraxingu,
jinak dnes se mu nemusíme vysmát.
Jak vznikají skladby uveřejněné na Bandcampu a na co je nahráváte?
Máte posluchače? A dostáváte nějakou zpětnou vazbu?
Většina mých posluchačů nemá Everyone Piano a to mne štve.
Ale Martínek – synovec hraje spontáně a to je největší dar.
Já považutýrkuji svou hudbu za fakt kterému musím rozumět já a dál se o ni nezajímám
Myslím že neexistuje špatná hudba nebo špatný hudebník ale špatná situace nebo špatný člověk.
Na tuto otázku odpovím až se budu dostatečně věnovat kamarádům a přátelům?
Oto TFE Impannovskij
BZANDRA
Bzandra se hraje manipulací symbolů v logice vyprávění a pak třeba zvolit nebo vytvořit z vlastní zkušenosti s osudem cestu jež vypráví microbrazy tvar zvící se celkem nebo po celku se yáppající informatorium -- chápu že když vám nám mě tobě dá někdo Lego že někdo postaví ostrov a někdo ho ani nevybalí. Na Bzandra je krásné, že jde o simplifikační model zobrazení jak v monitoru, tak lidské mysli - mozku. Jeden pixel je řekněme definován duopolaritou a složitějšími modifikacemi spinu on/n off/p a pokud ve vás ve chvílích nejtěžších svítí jakýsi jeden pixel, pak nemusí být tak zle, jak se nejeví.
Bzandře předcházelo 5x 64políček jako v šachu sestavených 8x8 =64 a byly zaslány důvěryhodným světoobčanům. Já je smazal, ale pak by z dílka mohl být já řku větší kánon - možná se objeví Bzandra verze 2, která je k dispozici je ”klučičí forma” a tak se nabízí dívčí verzi vytvořit.
Bzandra má vetkáno do svého pojetí v PC možnost rozvoje, nikoliv degradace a to je naděje.
Komentáře
Okomentovat